Jsem člověk, co si rád plní své sny. Jsem ráda se svými psy, protože kdo mě zná, ví, že jsou pro mě bezesporu tou největší náplní života. Každý den, každá minuta s nima mě naplňuje a dělá lepším člověkem. O jejich lásce bych tu mohla psát řádky, stránky a bylo by to málo, protože tohle se popsat nedá!! Jsou pro mě prostě vším a vždycky budou. Když mi není dobře, nebo nemám zrovna dobrou náladu, jejich přítomnost mi pomáhá všechny situace zvládat lépe a s nadhledem. Jsem jim nesmírně vděčná za to, že je mám... A tady je náš příběh...

Jak to všechno začalo

Mým prvním vlastním čtyřnohým kamarádem se stala kříženka z ústeckého útulku JECKIE. Přivezla jsem si jí z útulku 5.6.2009, když jí byly tři měsíce, jako malé chlupaté, nohaté stvoření, ze kterého vyrostla dáma. Je to velká osobnost a pro mě největší zlatíčko. Jeckinka je energický pes, který dělá rád a cokoliv semnou. Je velmi učenlivá, ráda si hraje s ostatními psíky a miluje svojí rodinu a pamlsky. Postupem času se z ní stala taková naše rozmazlená dámička, co se moc ráda mazlí, venku lítá a je hrozně ráda ve společnosti Eimy a Maybe...

Dalším osudným dnem se stalo datum 1.10.2010, kdy mi volala kamarádka Marťa, že našla štěně maďarského ohaře. Když mi domů přivezla vyhublou fenečku, nevěřila jsem vlastním očím. Nejdříve jsme Eimynce chtěli najít nový domov, ale již druhý den nám bylo jasné, že nám je prostě souzená a od nás už nikdy nepůjde. Eimynka se rychle dostávala do kondice, zvykala si na nové, pro ní do té doby neznámé věci. Dala se hodně rychle do kupy a stal se z ní šťastný pes! Po nějaké době jsme objevili i páníčka, který tohle všechno způsobil a dostali jsme i očkovací průkaz, aby jsme zjistili, že Eimy není jak jsme odhadovali 9 měsíční dorostenec, ale dvouletá slečna. Eimynka je u nás spokojená jak jen to nejvíc jde a davá nám to jasně najevo. Je to výjimečná fenka, hodně společenská, nejraději by byla všude s námi. Nejštastnější je když může lítat venku s Jeckinkou za klacíkama a balonkama.  Eimynka je prostě bláznivá, energická Vizsla, vždycky přesně taková jakou jí potřebujeme!! Můžeme bývalému majiteli jen poděkovat, kdyby jí tehdy nevyhodil, nikdy by jsme Eimynku neměli. Eimynka je má první zkušenost s loveckým plemenem, která mi ukázala úžasnou stránku ohařů, se kerými není nikdy nuda. Jsou tak citliví, chytří, kamarádští a milující jak jen jim to jejich dobrosrdečná povaha dovolí. Ten kdo Eimynku pozná, si jí většinou okamžitě zamiluje, pro její jemnou, citlivou a umazlenou povahu...

No a proto jsem se zbláznila do třetice a pořídila si třetího. Maybe byla taková celkem neplánovaná náhoda, za kterou jsem moc ráda. S Maybe mám pár plánů do budoucna. Určitě si vyzkoušíme výstavy a chceme začít s loveckým výcvikem. Uvidíme, jak nám to půjde a pokud to Maybe zdraví, výsledky zkoušek a výstav dovolí, stane se první zakladatelkou naší, zatím neznámé, chovatelské stanice...